Jaké kompenzace může zaměstnanec získat od úřadu práce, pokud se jeho zaměstnavatel ocitl v platební neschopnosti?

Počátkem roku proběhla médii zpráva, že počet insolvenčních návrhů v loňském roce vzrostl o více než polovinu. Přestože není novinkou, že se ve stále častějších případech, kdy se zaměstnavatel ocitne v platební neschopnosti, nemusejí zaměstnanci spokojit s účastí v insolvenčním řízení, ale mohou o náhradu některých svých nároků požádat úřad práce, právní úprava tohoto postupu je komplexní a přináší různá omezení. Následující článek proto přináší stručné shrnutí nejdůležitějších informací a praktického průběhu uspokojování nároků zaměstnanců úřadem práce ve smyslu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (dále jen „zákon“).

Kdy a jakým způsobem o náhradu požádat?
Neprodleně po zahájení insolvenčního řízení, jehož předmětem je úpadek zaměstnavatele, je soud povinen vyrozumět krajskou pobočku úřadu práce, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (popř. bydliště). Ten pak na své úřední desce vyvěsí informace o zaměstnavateli a lhůtě, v níž mohou zaměstnanci své nároky uplatnit u úřadu práce. Zaměstnanci se tak o zahájení insolvenčního řízení svého zaměstnavatele mohou dozvědět nejen z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku (justice.cz), ale také z úřední desky příslušného úřadu práce.

Zákonem stanovená lhůta pro podávání žádostí činí 5 měsíců a 15 dnů následujících po dni zveřejnění informací na úřední desce krajské pobočky úřadu práce. Přestože je pak k rozhodování o nárocích zaměstnanců příslušná krajská pobočka úřadu práce určena podle sídla (bydliště) zaměstnavatele, zaměstnanec může svou písemnou žádost účinně podat na kteroukoli pobočku úřadu práce ČR.

Co může úřad práce zaměstnanci nahradit?
Zaměstnanec může žádat náhradu veškerých splatných mzdových nároků, které zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil. Patří sem tedy mzda, plat, náhrada mzdy či platu, odstupné, ale i odměny či náhrady odměny náležející zaměstnanci podle dohody o pracovní činnosti a s účinností od 1. 1. 2012 také z dohody o provedení práce, za předpokladu, že je zaměstnanec účasten na sociálním pojištění na základě této dohody.

Maximální rozsah, v němž může zaměstnanec nároky uplatnit, je zákonem stanoven na mzdové nároky za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodné období je sedmiměsíční a spadá do něj měsíc, v němž bylo insolvenční řízení zahájeno, tři měsíce předcházející a tři měsíce následující po tomto měsíci. Náhrada za mzdové nároky každého z těchto tří měsíců je stanovena na 1,5 násobek rozhodné částky, kterou je částka určená ministerstvem práce a sociálních věcí vždy k 1. květnu každého kalendářního roku, a to ve výši průměrné mzdy za předchozí kalendářní rok. Do konce dubna 2012 bude tato částka činit 23.951,- Kč, a zaměstnanci tak mohou v současnosti žádat za jeden měsíc náhradu mzdových nároků v maximální výši 35.926,50 Kč.

Je v zájmu zaměstnance, aby uplatnil své mzdové nároky u úřadu práce jedinou žádostí (nikoli tedy např. jednotlivě za každý měsíc tak, jak se nároky postupně stávají splatnými), neboť po (byť i částečném) uspokojení mzdových nároků zaměstnance mohou být další nároky téhož zaměstnance uspokojeny až po 12 měsících ode dne vydání příkazu k úhradě. Vzhledem k výše uvedenému omezení podání žádosti lhůtou 5 měsíců a 15 dnů ode dne zveřejnění na vývěsce úřadu práce pak má dvanáctiměsíční lhůta význam pouze v těch případech, kdy je ve věci zaměstnavatele vedeno několik insolvenčních řízení (tj. např. dojde-li k odmítnutí prvního insolvenčního návrhu apod.). V ostatních případech se zaměstnanec podáním žádosti o náhradu mzdových nároků za jeden měsíc připraví o možnost požadovat náhradu za další dva měsíce.

Splatné odstupné je pak úřadem práce kompenzováno v posledním z měsíců, za něž zaměstnanec náhradu uplatňuje, s tím, že je stále třeba počítat s omezením částky, která může být za jednotlivé měsíce vyplacena.

Nevyplatil-li zaměstnavatel zaměstnanci mzdy v plné výši za více měsíců rozhodného období, je pro zaměstnance samozřejmě nejvýhodnější požadovat náhradu za měsíce, v nichž mu nebyla vyplacena ani část mzdy.

Jak probíhá výplata finančních prostředků?
Ve chvíli, kdy alespoň jeden zaměstnanec uplatní u úřadu práce nárok na náhradu mzdových nároků, úřad práce vyzve zaměstnavatele k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců, a to do 7 dnů od doručení výzvy. V případě, že údaje poskytnuté zaměstnavatelem souhlasí s informacemi obsaženými v žádosti zaměstnance, dá úřad práce do 10 dnů ode dne sdělení údajů zaměstnavatelem příkaz k úhradě kompenzace na účet zaměstnance. Nesouhlasí-li tvrzení zaměstnance s údaji zaměstnavatele, rozhodne úřad práce o vyplacení mzdových nároků pouze v prokázané výši a za nesporná období.

Úřad práce zároveň provede z nároků zaměstnance i srážky a odvody (pokud je neprovedl sám zaměstnavatel) a bez zbytečného odkladu oznámí soudu či insolvenčnímu správci, jaké mzdové nároky zaměstnanců uspokojil a zda z nich provedl odvody. Vyplacením pak nároky přecházejí na úřad práce, který je následně sám uplatní v insolvenčním řízení, přičemž má stejné přednostní postavení, jaké by měli samotní zaměstnanci (tj. jde o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou).

Co s nároky, které úřad práce neuspokojil?
Nároky zaměstnance, které nebyly úřadem práce uspokojeny (tj. např. nároky za měsíce nespadající do rozhodného období, nároky přesahující maximální měsíční částky nebo nároky, o jejichž uspokojení zaměstnanci prostě jen řádně a včas nepožádali) může zaměstnance uplatnit vůči svému zaměstnavateli (nikoli již tedy vůči úřadu práce) v rámci insolvenčního řízení. Takové pohledávky jsou pak sice pohledávkami prioritními, nicméně i tak se může stát, že s ohledem na nedostatek majetku zaměstnavatele v úpadku nebudou v insolvenčním řízení plně uspokojeny.

Oproti nejistotě uspokojení v rámci insolvenčního řízení tak poskytuje uplatnění nároku u úřadu práce určitou garanci, že bude zaměstnanci v plné výši vyplacen. Zároveň je řízení o žádosti u úřadu práce nepoměrně rychlejší než průběh řízení insolvenčního a pro zaměstnance také přehlednější. Využití možnosti požádat o uspokojení mzdových nároků úřad práce lze tedy zaměstnancům jedině doporučit.

JUDr. Petra Sochorová, advokátka
Mgr. Eva Klusová, advokátní koncipientka