Práce v době krize mezi nejhledanějšími výrazy na internetu
Z údajů evropských internetových portálů vyplývá, že se slovo „Práce“ na starém kontinentu posunulo mezi nejvyhledávanější výrazy. Zájem o internetové hledání zaměstnání potvrdil i průzkum operátora na elektronickém trhu práce LMC a průzkumové agentury Factum Invenio. Celých 47 % respondentů potvrdilo zájem změnit v roce 2010 svojí práci.
Lidé se v Česku nejprve poohlížejí po práci na internetu. Jedná se o 80 % internetové populace a 21 % obecné populace. Za posledních dvanáct měsíců roku 2009 změnilo zaměstnání 12 % uživatelů internetu a jen 9 % lidí z obecné populace. Téměř polovina internetových uživatelů (47 %) plánuje v příštím roce změnit práci. U zbytku populace je to opět jen 9 % lidí.
Potvrdilo se tedy, že uživatelé internetu jsou až pětkrát více aktivnější než je obecná populace, což je dlouhodobý trend. „Je obrovský rozdíl v odvaze lidí měnit práci, pokud používají internet. Ti, kteří internet nevyužívají, jsou opatrnější. Velkou roli hraje i regionalita a s tím související reálné uplatnění na místním trhu práce,“ vysvětluje Jana Skalová, mluvčí společnosti LMC, proč jsou nůžky mezi uživateli internetu a obecnou populací tak rozevřené.
Například česká mutace vyhledávače Google zaznamenala v roce 2008 výraz „práce“ na pátém místě nejfrekventovaněji zadávaných slov. Na ruském internetovém portálu Yandex.ru se práce v minulém období dostala na pozici celkově šestého nejvyhledávanějšího výrazu. U ruské mutace vyhledávače Google byla v roce 2008 práce na osmém místě. Na ukrajinském internetu se v minulém roce stala hitem poptávka po práci ve vyspělejších městech, pátým nejvyhledávanějším bylo spojení „Práce v Kyjevě“, v třetí desítce pak práce v Charkově.
Aktivní senioři hledají práci
Evropské pracovní portály se také zajímaly o aktivitu aktivních starších uživatelů internetu kolem věkové hranice 50 let. U ruskojazyčných portálů práce tvoří lidé ve věku 45 – 54 let z celkového počtu uživatelů do 5 procent. Lidé nad 50 let zde dokonce považují internet za nejefektivnější způsob hledání práce. Ve všech pobaltských zemích míra nezaměstnanosti přesáhla v roce 2009 deset procent. Je zde také patrná vyšší aktivita starších lidí, na internetu má svá CV v Estonsku vystaveno 6% kandidátů starších 50ti let. V Lotyšsku jsou to pak 4%. Na druhou stranu Rumunsko v poslední době patřilo k členským státům s nízkou mírou nezaměstnanosti lidí 50+. Životopis online zde tak na portálu Bestjobs.ro prezentovala pouhá 2% starších padesáti let.
Trend nárůstu online aktivity starších lidí potvrdil také průzkum, který uskutečnila společnost LMC ve spolupráci s agenturou Ipsos Tambor. Šetření bylo realizováno na vzorku 15 065 uživatelů pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz. Z grafu je patrné, že v roce 2009 došlo k vyšší penetraci on-line služeb ke starším uživatelům. Konkrétně o 2% více lidí ve věkové kategorii 46-50 let a o 1% více lidí nad 51 let hledá práci na internetu.
Největší rostoucí kategorií uživatelů internetu jsou tzv. Later Adopters, lidé, kteří začali internet využívat až nyní. Jedná se právě o lidi nad padesát let. „Uživatelé z této skupiny nezačnou obvykle používat internet bezdůvodně. Jedním z nejčastějších prvotních motivátorů jsou právě portály práce. Na rozdíl od online bankovnictví, které si later adopters zatím příliš neoblíbili. Využívání portálů práce totiž není složité a rozsah uveřejněných pracovních míst nemá obdobu ve fyzické podobě,“ dodává Tomáš Jindříšek, ředitel agentury OgilvyInteractive.
Klikněte pro zvětšení
Obr.: Věková struktura uživatelů pracovních portálů Jobs.cz Práce.cz.
Zdroj: Průzkum LMC a Ipsos Tambor 2009
Překážky zaměstnávání starších
Situace seniorů však není jednoduchá. Například v Polsku v roce 2008 více jak polovina (52%) dotazovaných firem uvedla, že se při výběru kandidáta rozhodne pro mladšího a obvykle odmítá uchazeče starší 50ti let; pouze 19% zaměstnavatelů by se rozhodlo pro staršího kandidáta. Firmy se nejvíce při zaměstnávání starších lidí obávají zdravotních problémů, nedostatku kreativity nebo jejich nižší mobility.
Bulharský trh práce obavy firem ze zaměstnání starších lidí bohužel potvrdil. Počet pracovních nabídek pro tuto věkovou skupinu zde byl v poslední době výrazně redukován. Jedním z faktorů je i státní politika, kdy je odchod do důchodu považován za krok k revitalizaci bulharské ekonomiky. Další důvody proti příležitostem pro seniory, které zdejší podniky jmenovaly, patří chybějící flexibilita a dynamika nebo nízká úroveň jazykových dovedností.
Čeští personalisté na otázku, zda zaměřují nábor i na starší kandidáty (50+) odpověděli ano, dokonce hodnotí své pracovní týmy jako věkově vyvážené (40 % z 218 dotázaných personalistů v HR aplikaci LMC G2). Přesto si jedna třetina dotazovaných personalistů myslí, že výkon těchto uchazečů je nedostatečný.