Dostali mě při pohovoru

Michal Nebeský šel na pohovor do LMC spíše jen ze zvědavosti. Předtím už byl přijat do jedné z největších firem poskytujících služby
v automobilovém průmyslu. Vlastně ani nechtěl dělat obchodníka.
A přece je v LMC už od listopadu 2002.

Co tehdy změnilo tvůj názor? Byl jsem čerstvý absolvent VŠE a do té doby jsem pracoval při studiu pouze na vedlejší poměr v personálním oddělení jedné logistické a jedné telekomunikační firmy. Svou kariéru jsem tehdy viděl spíš v personalistice, koneckonců i moje vedlejší specializace na škole byla Psychologie a sociologie v řízení firmy. Pak jsem ale přišel do LMC a měl pohovor se svým budoucím nadřízeným a následně s ředitelem společnosti. Celková atmosféra a otevřené jednání, které jsem do té doby nikde jinde nezažil, mě dostaly. Dodnes tohoto rozhodnutí nelituji.

Jaký byl tvůj začátek? Nastoupil jsem na obchodnickou pozici s malebně českým názvem Account manager trainee. Neměl jsem žádné obchodní zkušenosti, a tak jsem v rámci zkušební doby absolvoval zácvik v oddělení Péče o zákazníky. Byla to dobrá škola praxí. Takže jsem po třech měsících přišel o přívěšek „trainee“ v názvu funkce a stal se plnohodnotným obchodníkem. Dnes, po pěti letech, dělám vedoucího oddělení prodeje naší aplikace LMC G2.

Jak se za ty roky změnila firma? Z rodinné firmy o 30 lidech se stal cvalík s 230 zaměstnanci. Od neformálních vztahů
a dělání všeho na koleně jsme postupem času nutně museli přejít na procesy nastavující vnitřní fungování firmy. Kumulované činnosti v rámci jedné pozice jsme rozdělili mezi specialisty na určité oblasti. I přes toto přibližování k procesním firmám zde však zůstává velký prostor pro iniciativu a kreativitu jednotlivce.

Jsi v LMC už pět let. Nedostavila se rutina? Pocit, že mi firma už nemá co dát, jsem měl po třech letech. Začal jsem dostávat
nabídky odjinud a přemýšlel o své kariéře v jiné firmě. V ten moment ale LMC odstartovala masivní expanzi a došlo i na rozšiřování nabídky služeb. Objevily se nové projekty, nové impulzy a já našel prostor k růstu i výzvu učit se novým věcem. A tak to pokračuje dodnes, protože do práce chodím pořád rád.