Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

HR tečka

Jak se změnila etiketa pohovorů: silonky a naškrobené límečky už jen tak neuvidíte

Jak se změnila etiketa pohovorů: silonky a naškrobené límečky už jen tak neuvidíte

Jako doplněk násada na koště, závan jak ve fabrice na parfémy a boty „ozdobené” hromadou bláta. Etiketa přijímacích pohovorů se sice za poslední roky uvolnila, ale někteří kandidáti jsou svérázní až moc. Přečtěte si, nad čím vším zůstává rozum personalistů stát.

5 minut čtení
31. května
Jak se změnila etiketa pohovorů: silonky a naškrobené límečky už jen tak neuvidíte

Udělali jsme anketu na Facebooku a zeptali se personalistů, jak vnímají etiketu na pohovoru. Jedním z nejhorších způsobů, jak odstartovat pohovor, je podle nich suverénně pozdní příchod. Ať už si uchazeč vymyslí cokoliv, dobrý první dojem na personalistu tím neudělá.

Personalisté se navíc shodují, že si je kandidát nezíská ani tím, když kvůli nestíhání vtrhne do místnosti jako velká voda – tím svou chybu nenapraví.

Kdo podává ruku? Důležitější je něco jiného

Součástí prvního dojmu z uchazeče je i podání ruky. I když etiketa jasně stanovuje, že první podává ruku budoucí nadřízený, mnohem důležitější je celkový pocit z pozdravu. Podle toho personalisté rozdělují uchazeče do tří kategorií:

  1. Leklá ryba – klasika, kterou všichni známe. Mdle položí ruku na ruku svého protějšku a… nic.
  2. Hlídač osobního prostoru – ruku podává z co největší vzdálenosti, případně pro jistotu podá jen prsty a dlaň si před personalistou chrání.
  3. Hromotluk – málokdy se stane, že hromotluk těžkopádně přisupí a rozdrtí ruku. Obvykle se tváří příjemně, ladně připluje – a o to větší je šok z drtícího stisku.

Co na sebe? Tretky je lepší nechat doma

První dojem utváří i zjev kandidáta. Mnoho uchazečů se snaží svým image personalistu zaujmout, ba dokonce ohromit. K tomu jim mají pomoct:

  • dlouhé výrazně nalakované nehty s blyštivým zdobením,
  • řady cinkajících náramků
  • či nadstandardní dávka parfému.

Občas k nám na výběrové řízení dorazí dámy ve flitrech a třpytkách, jinak se ale nesetkáváme se zvláštním oděním uchazečů. Obecně chodí lidé na pohovory spíše ležérně oblečení, v kostýmku dnes už přijde málokdo. Hodně také záleží na pozici, na kterou se lidé hlásí. Uchazeči o pozice do administrativy či právního oddělení se oblékají formálněji, uchazeči o prodejní pozice či na uživatelské podpory se oblékají méně formálně,” popisuje Lucie Svánovská z personálního oddělení firmy Deichmann.

Personalisté se podle ní dívají spíše na to, jestli jsou uchazeči čistě oblečení a nemají na sobě velmi neformální oděv – třeba tepláky. „Uchazeči mívají kalhoty, sukni, halenku. Kecky a roztrhané rifle by na sobě mít neměli,” míní Svánovská.

K oblečení ale uchazeči někdy zvolí kuriózní doplněk, který možná slouží k vyvedení personalisty z míry. „Náš nejšílenější dojem byl z uchazeče, který se hlásil na pozici IT Support a na pohovor přišel s násadou od koštěte,” říká Zuzana Holá, mluvčí Lidlu. Doplňuje ji Tereza Lipoldová, Sales Representative z LMC: „Zažila jsem na pohovoru kandidátku na pozici Store Manager, která si přinesla ve velmi drahé a značkové kabelce čivavu s velkou saténovou mašlí kolem krku.”

Abyste se vyhnuli překvapení, specifikujte v pozvánce na pohovor očekávané oblečení nebo rovnou uveďte firemní dress code.

V pozvánce uvádíme, že firemní dress code nemáme, takže je na uchazečích, jaké oblečení zvolí. Neformální oděv je pro nás zcela v pořádku stejně jako kostýmek. Hlavní je, že se kandidát cítí příjemně a uvolněně. Asi 80 % lidí přijde v neformálním oblečení a 20 % ve formálnějším,” říká Petra Nulíčková, HR Generalista v Alze.

Její slova potvrzují i personalisté, kteří hlasovali v anketě na Facebooku LMC.

Případů lidí, kteří se na pohovor vyšňoří jako na ples, je minimum. Obvykle má ale i trochu přehnaný dress code spíše pozitivní dopad. „Na mě působí formálnější oděv u uchazeče pozitivně, protože mi tím dává najevo, že o práci opravdu stojí a ví, co se sluší. Přestože jsou například trička s Mickey Mousem zase v módě a nosí je všechny věkové kategorie, pro tuto příležitost se nehodí a na pohovoru na mě nepůsobí dobře,” říká Eva Tichá, Sales Assistant ve Photon Systems Instruments.

Řeč těla je neúprosná

To, co kandidáti říkají, vám o nich neprozradí všechno. Dívejte se i na:

  • Oční kontakt – pokud se kandidáti koukají, kde co lítá, moc dobrý dojem nedělají.
  • Směřování těla – i když se uchazeč dívá na personalistu, nepůsobí moc dobře, když je tělem natočený ke dveřím. Vypadá totiž, že už chce být pryč.
  • Pozici rukou – ruce před ústy ani křečovitě držené před tělem nevypadají moc dobře, ideální je uvolnit ruce a nechat jim prostor.

Situace, ve kterých se kandidát rychle projeví

Nervozita na pohovoru není nic zvláštního – kdyby se kandidát choval jako na kávičce s kamarády, působil by zvláštně. Horší ale je, když nervozita uchazeče kompletně paralyzuje a on musí stres ventilovat třeba cvakáním a hraním s tužkou, při kterém si navíc počmárá ruce.

Sledujte řeč těla – pokud například složí ruce do klína nebo je drží na stole, je vše v pořádku.

Zvláštně působí i skákání do řeči. Pohovor vede personalista, takže kandidát by vám bez vyzvání neměl klást přehršel dotazů, opravovat vás a ještě přerušovat, co říkáte.

Při pohovoru obvykle dojde i na nabídku nápojů. To ale neznamená, že by se měl uchazeč cítit jako v kavárně, objednat si caffè latte s dvojitým cukrem a deset minut se věnovat míchání a olizování lžičky.

I při pohovoru se může stát, že kandidátovi zazvoní mobil. To nejhorší, co v takové chvíli může udělat, je omluvit se a jít si vyřídit telefon na chodbu.

Není ani vhodné si před pohovorem vypnout zvonění a pak během pohovoru kontrolovat, jestli někdo nepíše, nevolá nebo kolik je hodin. Kandidát tím vysílá jasný signál: už mě to tady nudí.

Znalost firmy? Jasný bonus při pohovoru

Důležitým aspektem etikety při pohovoru je také příprava. Prověřte, jestli si kandidát zjistil informace o firmě a na pohovor přichází alespoň se základním povědomím.

V poslední době často uchazeči neví nic o firmě, kam se hlásí. Nepřipravují se, i když mají spoustu možností, jak si o potenciálním zaměstnavateli zjistit informace. Dříve byli lidé mnohem lépe připravení. Není přitom potřeba znát detailně historii firmy a odříkat důležitá data,” popisuje Svánovská a dodává: „Stává se, že lidé ani nepřepíšou motivační dopis, takže mám na stole žádost o práci  do úplně jiné firmy a podobně.”

Rozloučení: jak se má zachovat personalista

I když se pohovor zrovna nevydařil, zachovejte dekorum. S uchazečem se slušně rozlučte a dbejte na to, abyste v něm zanechali co nejlepší pocit z firmy i ze sebe samého.