Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

Nábor

Možná trpíte Syndromem hledání fialových veverek a nevíte o tom

Možná trpíte Syndromem hledání fialových veverek a nevíte o tom

Člověk s vhodným vzděláním, který splňuje všechny požadavky zaměstnavatele, má soft skills, může se rozvíjet, ale už má praxi v oboru, je volný a chce jen ty peníze, které můžete nabídnout. Takovému kandidátovi se říká fialová veverka. Hlavně proto, že neexistuje. Co dělat, když vám manažeři zadali ji najít?

4 minuty čtení
23. října
Možná trpíte Syndromem hledání fialových veverek a nevíte o tom

„Hledáme asistenta ředitele. Co požadujeme? Titul z andragogiky, znalost anglického jazyka na úrovni C2, desetiletou praxi na podobné pozici, obchodní dovednosti, zkušenost s péčí o zákazníky, základy účetnictví, řidičský průkaz skupiny B a C a smysl pro humor.“ Takhle nějak (s trochou příkras) dnes vypadá spousta inzerátů, v nichž firmy hledají na vyšší pozice svého vlastního MacGyvera.

Jenže jak říká italský spisovatel Pitigrilli, „kdybychom čekali na setkání s ideálem, strávili bychom celý život v čekárně.“ Fialové veverky se prostě ještě nenarodily, a pokud se k jejich definici někdo blíží, zřejmě mu je dobře na pozici, kde si ho považují. Takže jak při výběru nového přírůstku do kolektivu postupovat, abyste měli větší šanci na úspěch a nečekali na Godota? Pomůžou vám čtyři následující kroky:

1. Nehledejte je, vychovejte si je

Místo toho, abyste kladli pasti na fialové veverky, hledejte lidi, kteří mají sice jen základ toho, co potřebujete, ale také touhu se něco nového naučit. Lepší je schopný junior, kterého si vychováte a může postupně dorůst na seniorní pozici, než prázdné místo v týmu a prohlubující se frustrace. Že vzdělávání stojí čas a peníze? Není horšího úsilí než tři roky marně hledat kandidáta, který se nejspíš ani nenarodil. 

kreslená žárovkaZkušení personalisté vědí, že fialové veverky je lepší si pomocí sdílení zkušeností a kvalitního vzdělávání „vyrobit“. Můžete začít třeba pomocí videokurzů na Seduo.cz. Stačí si vybrat ty, které vaše posila opravdu potřebuje. 

2. Pátrejte jen po tom, co potřebujete

Pokud chcete, aby zaměstnanec odpovídal na stručné maily v angličtině, které se víceméně opakují, nechtějte po něm, aby uměl cizí jazyk jako rodilý mluvčí s titulem z Oxfordu. Pokud zvolíte smrtící koktejl na trhu práce už tak raritních dovedností, ať už jsou z jakéhokoliv oboru, nenalhávejte si, že se o místo u vás lidi v improvizovaném ringu před recepcí poperou. Když třeba potřebujete obchodního zástupce pro vietnamskou komunitu, asi nebude nutné, aby měl spolu s vietnamštinou zároveň MBA a rozhled po světovém akciovém trhu.

3. Buďte kreativní v tom, jak naplníte svoje potřeby

Kdo neexistuje, na inzerát neodpoví, ani když mu jako benefit nabídnete Bugatti La Voiture Noire. I to je důvod, proč se za hranicemi Česka a u tuzemských osvícených firem rozmáhá flexibilní přístup k práci. Možná najdete místo jednoho dva lidi, kteří poskládají potřebné kompetence dohromady a o jedno místo se podělí. Nebo svého člověka ulovíte za oceánem a bude pro vás pracovat na dálku, zatímco „jeho“ stůl postupně zasype prach. Když budete stále trvat jen na starých formách zaměstnávání, může se stát, že za pár let už budete čekat jenom na to, až vaši zkrachovalou firmu vymáznou z obchodního rejstříku. 

4. Vykašlete se na předsudky

Přiznat v dobré společnosti, že nejjednodušší je to stejně se zaměstnanci, co nemají rodinu, žádné soukromí a vůbec nespí, už se nenosí. To ale neznamená, že už všechny firmy nadšeně otevírají náruč mladým, co chtějí práci skloubit s cestováním, rodičům, kteří berou jen částečný úvazek, nebo lidem, kterým bylo 30 před pětadvaceti lety. Takoví zaměstnanci přitom odvedou kus práce a přinesou zkušenosti i jiný způsob myšlení. Proč by váš ajťák nemohl být před důchodem? Diverzita byznysu prospívá. Každý už nebude v práci pět dnů v týdnu a osm hodin denně, tak to je. Berte to i z lepší stránky, ušetříte za kafe a nebude vám lítat vzhůru tlak z drbů v kuchyňce.

Foto: Shutterstock.com