Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

Nábor

Na tyhle otázky se při pohovoru raději neptejte

Na tyhle otázky se při pohovoru raději neptejte

Jsou věci, o kterých se nemluví. Tohoto pravidla by se měli držet personalisté i zaměstnavatelé při náboru, i když je kandidát zajímá sebevíc a chtějí získat kvalitní posilu. Čtěte, které dotazy u pohovoru raději vynechat a v jakých případech jsou naopak otázky na těhotenství nebo třeba trestní minulost povolené.

3 minuty čtení
16. května
Na tyhle otázky se při pohovoru raději neptejte

Když přijímáte nového člověka, je jasné, že o něm chcete vědět co nejvíce. Pamatujte ale na to, že podle zákoníku práce se smíte ptát pouze na to, co bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy, vzděláním a samotnou prací.

Zjednodušeně řečeno – vynechejte otázky týkající se národnosti, etnického původu, politických postojů, náboženství, sexuální orientace nebo osobního života. S vykonáváním dané profese nemají co dělat a o tom, jak si potenciální zaměstnanec bude plnit své pracovní povinnosti a jak zapadne do kolektivu, nevypovídají nic.

Celkem se s nepřípustnými otázkami na rodinný život setkalo 58 % žen a 24,6 % mužů.

Přesto řada personalistů nepřípustné otázky pokládá. Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR vyplývá, že dotazy na soukromý a rodinný život jsou především pro ženy stále běžnou součástí přijímacích pohovorů. Nejčastěji se s nimi setkávají:

  • ženy, které již mají děti,
  • a ženy ve věkové skupině 30–44 let.

Jaké otázky raději vynechat?

Jejich seznam najdete v zákoně č. 262/2006 Sb. Jedná se o dotazy na:

  • těhotenství,
  • rodinné a majetkové poměry,
  • sexuální orientaci,
  • původ,
  • členství v odborové organizaci,
  • členství v politických stranách nebo hnutích,
  • příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti
  • a trestněprávní bezúhonnost.

Problematiku upravují:

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
  • zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Správně byste tedy na pohovoru nikdy neměli položit otázky jako: Máte partnera? Plánujete děti a svatbu? Kolik máte dětí? Máte pro něj zajištěné hlídání? Jste věřící? Máte nějaké zdravotní potíže? A vaše rodina? Komu fandíte ve volbách? Máte zvláštní přízvuk, odkud pocházíte? Kouříte? A mnoho dalších.

Problematické jsou i dotazy, které se neptají na rodinný stav přímo, ale oklikou. Například: „V rámci benefitů nabízíme dětský letní tábor. Využila byste ho?” Pokud tedy v rámci benefitů nabízíte například tzv. dog friendly pracovní prostředí, hlídání dětí nebo letní dětský tábor, určitě to na pohovoru zmiňte. Nevyužívejte to ale jako záminku pro nevhodnou otázku.

A pozor, daná opatření neplatí jen pro pohovory, ale třeba i pro pracovní inzeráty. Ani tam totiž nesmíte klást požadavky na základě citlivých dat. Uvedete-li do inzerátu, že má být potenciální zaměstnanec nekuřák, ve většině případů se dopouštíte protiprávního jednání.

Zkušenosti kandidátů: nejen děti, ale i domácí mazlíčci

Dotazy na děti nebo případné těhotenství jsou přestupkovým evergreenem. Ve snaze zjistit o kandidátovi co nejvíc se ale personalisté mnohdy uchylují i k méně okvyklým dotazům.

Myslete na to, co je podstatné, aby u vás člověk mohl pracovat a uspěl. Místo otázek si kandidáta vyzkoušejte při praktických úkolech, kde se rychle ukáže, jak nároky zvládne.

A co sociální sítě?

Facebook je dnes nedílnou součástí náboru – headhunteři i personalisté si často před pohovorem kandidáta vyhledávají, aby o něm zjistili co nejvíc informací. I tady však platí jasná pravidla. Informace ze sociálních sítí můžete využívat jen do určité míry.

Bez problému si zjistěte, kam chodil kandidát na školu, co vystudoval, ve kterých společnostech pracoval nebo jaké má odborné znalosti či komunikačních schopnosti – to vše se totiž vztahuje k zaměstnání.

Tím ale pro vás jako pro personalisty vyhledávání na sociálních sítích končí. Sledování fotografií ze soukromého života nebo čtení komentářů na různých diskuzních fórech už je za hranou – zvlášť, pokud vaše zjištění vedou k tomu, že člověka nezaměstnáte. I v tom případě se totiž dopouštíte diskriminace.

Chcete-li mít jistotu, že zjišťujete jen pracovní záležitosti, podívejte se nejprve, jestli má kandidát profil na sociální síti LinkedIn. Ten si můžete projet od A do Z, protože jsou tam jen informace týkající se práce.

Co hrozí za nedovolené sondování

Budete-li si kandidátů vyptávat na nepřípustné otázky, mohou dát podnět Státnímu úřadu inspekce práce, který prošetří, zda neporušujete zákaz diskriminace. Příliš zvědavým zaměstnavatelům pak hrozí pokuta až 1 000 000 Kč.

1 000 000 Kč pokuta hrozí za pokládání diskriminačních otázek u pohovoru

Uchazeč může rovněž informovat ombudsmana nebo podat žalobu rovnou k soudu. Tam musíte coby zaměstnavatel prokázat, že k diskriminaci nedošlo. Kandidát přitom může požadovat, abyste:

  • zanechali diskriminačního jednání,
  • odstranili negativní důsledky jednání (například nepřijetí do zaměstnání)
  • nebo dokonce jej přiměřeně odškodnili.

Existují i výjimky

Ne vždy je ale špatně, když se na osobní otázku zeptáte. Najdou se totiž i taková zaměstnání, kde je třeba fyzická zdatnost nebo trestní bezúhonnost nutností. Například od pedagogických pracovníků zaměstnavatel dokonce musí vyžadovat výpis z trestního rejstříku.

Stejně tak existují i práce, které nesmí vykonávat těhotné ženy. V takových případech je v pořádku, když se budete ptát. Jedná se například o práce:

  • kde se manipuluje s břemeny,
  • kde je rizikové pracovní prostředí
  • nebo u kterých hrozí zhroucení staveb nebo pády předmětů.

Kompletní výpis zakázaných prací pro těhotné najdete ve vyhlášce č. 180/2015 Sb.