Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

Právo

[Právní rádce] Jak na zaměstnávání cizinců

[Právní rádce] Jak na zaměstnávání cizinců

Není cizinec jako cizinec. Maďar, Portugalec nebo Švýcar jimi nejsou, Ukrajinec se Srbem už ano. Alespoň z perspektivy pracovního práva. Při zaměstnávání občanů cizích států musí personalista vědět, kdy hrát s modrou kartou i jaký vliv má bezvízový styk. Přečtěte si o těch nejdůležitějších pravidlech.

7 minut čtení
22. května
[Právní rádce] Jak na zaměstnávání cizinců

Nezaměstnanost se dlouhodobě drží kolem hranice 3 % a práci během roku podle průzkumu LMC JobsIndex mění pouze 16 % zaměstnanců. Z českých firem se často ozývá, že došli lidi. Nejedna společnost se proto při náboru rozhlíží i za hranicemi.

Jedním z předpokladů úspěšného náboru je znalost pravidel. Pro zaměstnávání cizinců je stanovují:

  • zákoník práce,
  • zákon o pobytu cizinců
  • a 20 paragrafů zákona o zaměstnanosti, který si můžete detailně prostudovat např. na webu www.zakonyprolidi.cz.

Čtvrt miliardy „krajanů”

V Evropské unii žije 245,8 milionu ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 15–74 let. Pokud připočtete i Švýcary, Nory, Islanďany a pár desítek tisíc Lichtenštejnců, vyjde vám něco málo přes čtvrt miliardy lidí.

Proč je to důležité? Volný pohyb osob a s ním spojené právo pracovat v jakékoli členské zemi patří k základním svobodám každého občana EU (počítají se i občané EHS a Švýcarska). Všichni mají při hledání zaměstnání v zásadě stejná práva jako Češi. Nemohou sice vykonávat profese, které explicitně vyžadují občanství ČR (např. státní služba), jinak jim však v cestě za prací pro tuzemské zaměstnavatele nestojí téměř žádné administrativní překážky.

Můžete s nimi rovnou uzavřít pracovní smlouvu. Jako jejich zaměstnavatel si ohlídejte jen správnou evidenci, archivaci dokumentů a ohlašovací povinnost – nejpozději v den nástupu nahlaste nového kolegu na krajské pobočce úřadu práce, a pokud dojde v zaměstnaneckém poměru k nějaké změně nebo smlouva skončí, oznamte to úředníkům do 10 dnů.

I s občany třetích zemí to může jít snadno

Volný přístup na pracovní trh mají i někteří občané tzv. třetích zemí. Zákon uvádí výčet 19 situací, na které se volný přístup vztahuje. Jako personalisté se nejčastěji setkáte s:

  • cizinci, kterým české úřady udělily právo trvalého pobytu nebo azyl,
  • cizinci, kteří na území ČR pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu EU,
  • cizinci, kteří se v Česku soustavně připravují na budoucí povolání, nebo tady už vystudovali SŠ, VOŠ nebo VŠ,
  • cizinci zaměstnaní v mezinárodní dopravě, pokud jsou k výkonu práce vysláni svým zahraničním zaměstnavatelem,
  • cizinci – umělci, pedagogové, akademici, vědci, studenti do 26 let, sportovci, osoby, které zajišťují dodávky zboží nebo služeb, případně montáž či opravu na základě obchodní smlouvy – kteří na území ČR nepracují více než 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů za rok.
Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Pokud člověk nespadá ani do jedné kategorie vyjmenované zákonem, pohlížejte na něj při zaměstnávání jako na cizince.

Dejte si pozor na zaměstnávání turistů

Už při samotném vstupu cizince na území Schengenského prostoru hrají rozhodující roli údaje v jeho cestovním pasu. S výjimkou Rusů, Bělorusů a Turků mohou občané všech evropských zemí pobývat v EU bez víza po dobu 90 dnů (kompletní seznam zemí světa, jejichž občané nepotřebují víza, najdete na webu Ministerstva zahraničních věcí).

To však ještě neznamená, že můžete například Ukrajince nebo Srby krátkodobě zaměstnat. Volný vstup přes hranice totiž sám o sobě neopravňuje k výdělečné činnosti a vaše firma by se v takovém případě vystavila riziku pokuty za nelegální zaměstnávání cizinců.

Jako personalisté ale přesto můžete cizincových „90 dnů v Schengenu” využít. Je totiž zcela v pořádku, pokud během jeho pobytu v Česku proběhne výběrové řízení nebo si rovnou připravíte všechny dokumenty k získání potřebného povolení.

Klíčem je zaměstnanecká karta

Aby mohl cizinec v Česku pracovat, potřebuje dvě povolení – k pobytu a k zaměstnání. Separátně si tato povolení obstarává jen naprosté minimum zájemců o práci. Mnohem rozšířenějším způsobem je kombinace obou oprávnění v podobě zaměstnanecké karty.

Jedná se o plastovou kartičku podobnou naší občance, která umožňuje držiteli pracovat v ČR déle než 3 měsíce. Žádost podává cizinec na českém velvyslanectví a už v té chvíli musí mít uzavřený pracovněprávní vztah s budoucím zaměstnavatelem – tedy mít podepsanou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí (nestačí dohoda o provedení práce).

Při žádosti o kartu není rozhodující, odkud uchazeč pochází ani jaké povolání chce v Česku vykonávat. Podstatné je pouze, aby bylo volné místo alespoň 30 dnů vedeno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Databázi spravuje Úřad práce ČR a právě tam musíte jako budoucí zaměstnavatel volnou pozici nahlásit.

Hlavní slovo mají při posuzování žádosti úředníci Ministerstva vnitra a musí rozhodnout do 60 dnů (v komplikovaných případech do 90 dnů). Kromě vyplněného formuláře žádosti o zaměstnaneckou kartu musí cizinec na ambasádě předložit:

  • platný cestovní doklad,
  • doklad o zajištění ubytování,
  • aktuální fotografie,
  • pracovní smlouvu (sjednaná mzda nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba musí činit minimálně 15 hodin),
  • pokud pracovní pozice vyžaduje odbornost, tak příslušné doklady (diplom, aprobační zkoušky, řidičák na autobus nebo vysokozdvižný vozík atd.),
  • na vyžádání i výpis z rejstříku trestů a doklad potvrzující bezinfekčnost.

Pokud je žádost přijata, získá cizinec kartu s platností na dobu trvání pracovní smlouvy, nejdéle na 2 roky – kartu však lze opakovaně prodlužovat.

Podobně jako u občanů EU musíte dodržet ohlašovací povinnost na úřadu práce, musíte vést evidenci všech zaměstnaných cizinců a uchovávat kopie veškerých dokumentů, které prokazují oprávněnost pobytu cizince v ČR – a to dokonce po dobu 3 let od rozvázání pracovního poměru.

Modrá karta jako alternativa pro kvalifikované

Obdobou karty zaměstnanecké je modrá karta. O modrou kartu se mohou ucházet vysoce kvalifikovaní cizinci, tzn. absolventi zahraničních VŠ nebo alespoň tříletých VOŠ. I žádost o modrou kartu se podává na velvyslanectvích a vztahuje se na konkrétní pozici uvedenou v centrální evidenci míst určených pro modré karty.

Podmínkou využití modré karty je závazek platit cizinci 1,5 násobek průměrné hrubé roční mzdy. Z pohledu zaměstnavatele se jinak modrá karta příliš neodlišuje od té zaměstnanecké. Konkurenční výhodu můžete ale získat tím, že cizinec s modrou kartou může rychleji požádat o povolení k trvalému pobytu a snadněji sem přistěhuje svou rodinu.

Pro manažery, specialisty a stážisty využijte speciální kartu

Zejména v korporacích se často stává, že klíčoví zaměstnanci nebo talentovaní nováčci rotují mezi pobočkami. Pro tyto situace existuje v českém právu další karta s krkolomným názvem – karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance.

Karta se vztahuje k situaci, kdy má do české pobočky dočasně přestoupit cizinec, který je zaměstnancem části koncernu nacházející se mimo EU. Tohoto řešení mohou využít manažeři, specialisté nebo stážisti.

Úřední procedura se podobá té se zaměstnaneckou kartou. Cizinec však musí k příslušnému formuláři odevzdaném na jakékoli ambasádě ČR přidat jiné přílohy:

  • vysílací dopis,
  • doklad o zaměstnání před vnitropodnikovým převedením,
  • doklad prokazující vztahy v obchodní korporaci (možné jsou všechny obchodní vztahy zjednodušeně označované jako matka-dcera, dcera-matka, dcera-dcera).

Karta pro manažera a specialistu platí až 3 roky, stážistovi 1 rok. Hlavní výhoda této karty však spočívá v tom, že přeskočíte povinnost zanést volnou pozici do centrální evidence na úřadu práce. A můžete tak pracovní místo nabídnout cizinci napřímo.