Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

Péče o zaměstnance

Přesčasy jsou jako chilli papričky. Když to s nimi přeženete, prospěch nepřinesou

Přesčasy jsou jako chilli papričky. Když to s nimi přeženete, prospěch nepřinesou

K jedné věci si můžeme v Česku gratulovat. I přes obtíže firem s hledáním schopných lidí se podle údajů Českého statistického úřadu snižuje počet přesčasových hodin, které zaměstnanci ročně odpracují. Radost je namístě. Pracovat výrazně nad rámec běžné pracovní doby není nic, co by prospívalo zdraví či pracovním výkonům. A tedy ani zaměstnavatelům.

6 minut čtení
6. září
Přesčasy jsou jako chilli papričky. Když to s nimi přeženete, prospěch nepřinesou

Práce delší než 10 hodin denně se spojuje s rostoucím rizikem kardiovaskulárních problémů a nad 11 odpracovaných hodin denně roste riziko deprese. Při více než 50 odpracovaných hodinách týdně pak klesá produktivita práce. Ukázal to výzkum na Stanfordově univerzitě. V rizikové skupině je přitom podle červencové studie Mezinárodní organizace práce až 614 milionů lidí na celém světě. Ti pracují přesčas a často nemají jinou možnost, jak získat peníze navíc, které nutně potřebují k životu.

Kdo pracuje déle, pracuje méně 

Úderník, který si odmaká 70 hodin týdně, toho přitom reálně neodpracuje o moc víc, než kdyby si 20 hodin ušetřil na procházku po lese nebo se pořádně vyspal. Nehledě na to, že mu musí k práci přesčas někdo svítit, pouštět topení, klimatizaci, případně stroje, což pro firmu představuje další finanční náklady.

Přesčasy se spojují i s větším rizikem úrazů. Společně s přepracováním zvyšují úroveň stresu. To navíc vede k dalším problémům, jako jsou poruchy spánku a zažívání nebo zhoršení nálady. Se zaměstnanci v takové kondici samozřejmě není v kondici ani firma. A netřeba jít do extrému, jako je karóši neboli smrt z přepracování, pojem známý v Japonsku, kde nemají zákonem stanovenou délku pracovního týdne. Mnoho mladých lidí tam už za „svědomitou“ práci doslova zaplatilo životem.

Podhoubí pro depresi

S negativními důsledky spojuje práci přesčas také výzkum vypracovaný v britském The Institute for Employment Studies. Konkrétně se zhoršením pracovního výkonu, vyšší chybovostí, oslabeným pracovním tempem i s dopady na sociální chování. V neposlední řadě je tu narušení work-life balance a negativní vliv dlouhé práce na osobní vztahy.

S přesčasem se pojí také spánková deprivace. Že je nebezpečnou společnicí, dokládá novinářka Arianna Huffingtonová ve své knize Skutečný úspěch. Ví, o čem mluví. Pracovala 18 hodin denně 7 dní v týdnu až do kolapsu z vyčerpání, kdy si při pádu poranila oko a zlomila lícní kost. Pak svůj životní styl přehodnotila a předefinovala si, jak chápe pracovní úspěch.

A jak je to u nás? Hodin, které lidé tráví v práci po „zavíračce“ podle ČSÚ postupně ubývá, což je dobrá zpráva pro náš duševní stav. Podle národní reprezentativní studie Stres, deprese a životní styl v ČR, kterou si před pěti roky nechala provést Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, totiž až 31 % lidí ve věku 25 až 65 let vykazuje projevy deprese. A 34 % lidí se cítí ohroženo syndromem vyhoření. Na obojím se podílí pracovní stres i to, že zdravý životní styl je Čechům stále dost cizí.

Proč se nevyplatí ždímat zaměstnance

Zní to pesimisticky? Naopak! Pro lidi z HR i managementu jde o argumenty pro změnu přístupu k zaměstnancům a ekologii práce. Argumenty, které ukazují, že ždímat lidi není výhodné ani pro zaměstnavatele. Takže až budete novému zaměstnanci dávat podepisovat srozumění s riziky přesčasů, zkuste jim v první řadě předcházet.

kreslená žárovkaZjistěte, jak vaši zaměstnanci nahlížejí na svou pracovní dobu. Pomůže vám k tomu náš konverzační robot Arnold, machr na průzkumy zaměstnanecké spokojenosti.

Je zřejmé, že tendence ke zkracování pracovní doby není jen úplatek na trhu práce s malou nezaměstnaností, ale rozumná strategie. Své opodstatnění má i rozsáhlejší péče o zaměstnance a jejich work-life balance, která je pro zaměstnavatele dobrou investicí. Důkazem budiž Švédsko, kterému se naopak kvůli výkonnosti osvědčilo pracovní dobu snižovat. Kdo by nechtěl chodit do práce na 6 hodin denně?

Foto: Shutterstock.com