Magazín

Píšeme o tom, co má v HR smysl číst.

HR marketing

Zkušenosti z korporace jsou na volné noze k nezaplacení, tvrdí HR konzultantka

Zkušenosti z korporace jsou na volné noze k nezaplacení, tvrdí HR konzultantka

Jak si stanovit cenu? Kde získat první klienty? A kolik hodin týdně pracuje personalista na volné noze? Mentorka a konzultantka Helena Macková popisuje slasti a strasti života freelancera v HR.

7 minut čtení
14. května
Zkušenosti z korporace jsou na volné noze k nezaplacení, tvrdí HR konzultantka

S čím dokáže personalista na volné noze svým klientům pomoct?

HR je velmi široká oblast a každý má určitou specializaci. Já pomáhám firmám s personálním auditem a nastavením procesů, působím taky jako mentorka nebo koučka pro manažery firem a školím. Největší výhodu vidím v tom, že nejsem zatížena interními vztahy a vazbami. Usnadňuje mi to analýzu procesů, komunikace nebo firemní kultury.

Po kolika letech jste se pustila na volnou nohu?

Celou kariéru se pohybuju v HR. Začínala jsem jako asistentka personální ředitelky a postupně se vypracovala. Z klasické HR agendy jsem měla na starosti vzdělávání, controlling, marketing a dělala jsem i nábory. Pracovala jsem i jako HR ředitelka firmy se 700 zaměstnanci. Prošla jsem více společnostmi, měla různorodou pracovní náplň, prostřídala jsem různé lokality, ale přestávalo mi to dávat smysl. Asi po 15 letech v personalistice jsem se dostala do bodu, kdy mi všechno přišlo až moc systémové. Dělala jsem úkoly pro úkoly. Proto jsem se vydala vlastní cestou.

Zvažovala jste změnu dlouho?

Materiálně jsem na tom byla v korporaci velmi dobře – dobrý plat, krásné auto i hodně velká svoboda, jak to dělat. Jenže mě to už nenaplňovalo. Vnímám roli HR jako službu, chcete-li jako servis pro celou firmu. Je to záslužná a potřebná činnost, ale já si časem uvědomila, že bych mnohem raději pomáhala konkrétním lidem v dosažení konkrétních cílů než udržování systému v organizaci. Přemýšlela jsem o tom přibližně 5 let. Pokaždé mi ale zaměstnavatel nabídl novou pozici a nové kompetence.

Pět let, které vyústily v odchod z korporace?

Nedokážu identifikovat jeden moment, kdy bych si řekla „už to stačilo”. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla jít na volnou nohu, jsem uspěla ve výběrovém řízení na HR manažerku centra sdílených personálních služeb pro EMEA region. Zvažovala jsem, co s tím. S novou nadřízenou z Anglie jsme se domluvili, že to pojmeme projektově.

Co to znamenalo?

Pracovala jsem jako HR manažerka externě 3 dny v týdnu po jasně vymezenou dobu půl roku. Bylo to hodně netradiční řešení a velké štěstí, protože jsem mohla ve zbývajícím čase zahájit kariéru koučky. Po půl roce, kdy projekt skončil, jsem přidala i HR consulting.

Fakturuju v průměru 25 hodin týdně

Jak dnes prakticky vypadá vaše podnikání? Kolik času věnujete práci pro klienty, kolik marketingu, kolik vzdělávání?

Pracuju mnohem víc než kdysi v korporaci – a to jsem si tehdy myslela, jak jsem vytížená. Finanční optikou freelancer pracuje buď na úkolech pro klienta, nebo na tom, aby v budoucnu získal zakázku. Zaměstnanec má jasnou pracovní dobu – 40, případně 37,5 hodiny týdně. Na volné noze nic takového není. Dlouhodobý průměr mi vychází tak, že odpracuju za týden 25 hodin, které můžu vyfakturovat. Zbytek padne na rozvoj byznysu a vzdělávání. A stále mě překvapuje, kolik času tyto aktivity zaberou.

Kdo jsou vaši klienti?

U koučinku mívám často manažery z korporací nebo majitele rostoucích firem, kteří hledají cizí pohled nebo nový impulz pro svou práci. Jako HR konzultantka pracuju paradoxně hlavně pro malé firmy s 30–50 zaměstnanci a startupy. Ke korporacím se možná časem posunu, ale teď se cítím nejlépe při spolupráci s menšími firmami. Tam mají moje rady největší přínos.

Čím si to vysvětlujete?

Ačkoli jsem v takovém prostředí nikdy nepracovala, mám dobrý instinkt a zkušenosti s nastavováním procesů. Pokud firma roste, musí do svého fungování v určité fázi vnést systém. Jinak se objeví problémy. Podnikatelé jsou si toho vědomi, ale často mi opakují, že z firmy nechtějí udělat sešněrovanou korporaci.

Co jim v takové situaci radíte?

Když chcete vyrůst, nemusíte na všechno zavést proces, ale musíte definovat základní pravidla a dát lidem zodpovědnost. Když se to podaří, uvolní se mému klientovi ruce a on se může věnovat něčemu dalšímu.

Nebojte se vystoupit z komfortní zóny

Měla jste už od začátku jasný byznysplán?

Upřímně řečeno byly mé představy hodně v mlze. Tušila jsem, jak by spolupráce s klienty mohla probíhat, ale zpětně musím říct, že mi trvalo 2 roky, než jsem si našla způsob, jak to celé skloubit dohromady.

V čem spočívaly největší problémy?

Když člověk odchází po letech z velké firmy, má o svých schopnostech a hodnotě určitou představu. Ta se ale může velmi lišit od představ a potřeb trhu. Zjistila jsem, v čem mě korporace přeceňovala a v čem jsem naopak velmi dobrá.

Co konkrétního to bylo?

Potvrdilo se mi, že nejsem člověk na údržbu systému, ale hodím se do krizí. Daří se mi v situacích, kdy je viditelný cíl. Jako freelancer dnes chodím za klienty, kteří chtějí dělat něco jinak, ale neví vlastně co a jak. Společně vymyslíme zadání projektu, cíl a způsob, jak ho dosáhneme.

Co dalšího jste se musela na volné noze naučit?

Velké téma byl marketing. Není mi to blízké, ale zároveň jako freelancer musím svůj brand budovat. Postupně jsem se naučila sama sebe odprezentovat a přijde mi velmi efektivní, když otevřeně sdílím svoje know-how na webu a sociálních sítích. Reference od klienta a šeptanda jsou skvělé, ale jméno si musím sama aktivně vytvářet.

Jak přistupujete k organizaci času?

Když si řeknu, že v červenci pojedu na dovolenou, tak pojedu. Je to na mně, ale musím plánovat. Řídím se podle zakázek, stavu na účtu a vývoje na trhu. Proměnných je hodně. Mám období, kdy je volněji, jindy naopak téměř nestíhám. Freelancer se musí naučit žít a pracovat s tím, že příjmy nejsou stále stejné.

Zmínila jste, že jste na volnou nohu přešla z finančně zajímavého místa personální ředitelky. Byl to velký skok?

Jako freelancer se od začátku uživím, ale cenotvorba je věda. Obzvlášť pro člověka, který byl doposud zaměstnancem. Když onemocníte nebo nemáte zakázky, nemáte komu vystavit fakturu. Když chcete jet na měsíc na Srí Lanku, musíte našetřit na 4 týdny dovolené, ale i na období před odjezdem a po návratu.

Takže neustálá matematika…

Kromě cash-flow se musíte podívat i na zisk a nalít si čistého vína – pokud fakturuju 20–25 hodin týdně, jaké jsou moje životní náklady, kolik chci dávat na marketing, kolik na provoz živnosti? Výsledná částka musí zahrnovat i náklady na koníčky a další výdaje. Cena rozpočítaná na hodinu práce je pak třeba třikrát vyšší, než si troufáte. Ale tak to prostě vychází. Musíte při nastavení ceny rozlišovat pocity a realitu.

Vnímáte přestup na volnou nohu jako správné rozhodnutí?

Jednoznačně. Jako freelancer spoustu věcí nastavuju a přenastavuju. Nemám jasné zadání, můžu to dělat po svém. Inspiraci sbírám po troškách, využívám zkušeností, ale přesto neustále vystupuju z komfortní zóny. Hodně se toho učím o oboru, o klientech i o sobě. V tom je práce na volné noze úžasná.