[Právní rádce] Na co si dát z pohledu HR pozor u přesčasů

11. 3. 2019

Práce přesčas má přísná pravidla a jejich porušení může firmu přijít pořádně draho. Co se skrývá pod čísly 8, 150 a 416? Jakou roli hraje srovnávací období? Na co si dát pozor při evidenci přesčasů? Čtěte, jak coby personalista přežít v legislativní buši.

Začněme tím, co všichni z nás tuší. Přesčasy by sice neměly být standard, ale v praxi se bez nich spousta firem neobejde. Alespoň při současné nezaměstnanosti.

Práce přesčas na druhou stranu nemusí nutně představovat problém, kvůli němuž by zaměstnanci hrozili stávkou nebo výpovědí. Přesto se jedná o citlivé téma a neznalost nebo nešikovný přístup může ve firmě napáchat hodně škod. Jak tedy na to?

Za vším hledejte zákoník práce

Nejdůležitějším dokumentem pro úpravu přesčasů je zákoník práce, konkrétně pětadvacet paragrafů v jeho čtvrté části, které se věnují Pracovní době a době odpočinku (přehledné a aktuální znění najdete např. na webu www.zakonyprolidi.cz). Nemusíte je znát zpaměti, ale poslouží vám jako spolehlivé mantinely.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří rozvržení pracovní doby a stanovení začátku a konce směn. Díky tomu víte, že činnost odvedená nad rámec těchto povinností, znamená práci přesčas.

Zapamatujte si čísla 8, 150 a 416

Všechno má svůj systém. U práce přesčas je dobré vědět, že se dělí na nařízenou a dohodnutou – chcete-li dobrovolnou. Oba typy mají leccos společného, ale v řadě aspektů se odlišují. Pokud se na přesčasy podíváte prakticky, k dohodnuté práci přesčas dochází až v situaci, kdy je vyčerpán zákonný limit pro nařízené přesčasy.

K zapamatování těchto limitů pomohou čísla 8, 150 a 416. Délka nařízeného přesčasu v jednom týdnu nesmí přesáhnout 8 hodin a za rok nemůže zaměstnavatel nařídit víc než 150 hodin přesčasů. Z pohledu personalisty je podstatné, že musí být splněny oba limity zároveň.

Číslo 416 udává počet přesčasových hodin, které může zaměstnanec odpracovat za 12 měsíců. Do limitu se počítá 150 nařízených hodin a zbylých 266 hodin připadá na přesčasy dohodnuté.

A aby té matematiky nebylo málo, mají přesčasy ještě jeden háček. Do limitu 266 hodin dobrovolných přesčasů se nezapočítávají hodiny, za které člověk dostane náhradní volno.

Komu a kdy můžete přesčas nařídit

Práci přesčas lze nařídit pouze z vážných provozních důvodů, které však zákoník blíže nespecifikuje. Tušíte správně. Právě proto jsou přesčasy v českých firmách vcelku rozšířené.

Při přesčasech si musíte pohlídat, aby nedošlo k narušení doby tzv. nepřetržitého odpočinku mezi směnami. Standardní přestávka mezi směnami je pro zaměstnance staršího 18 let alespoň 11 hodin (odpočinek nemůže být přerušen ani zvednutím telefonu a řešením pracovních problémů).

V případě přesčasu může být odpočinek zkrácen až na 8 hodin, je však nezbytné takové zkrácení při nejbližší možné příležitosti kompenzovat – nezapomeňte tedy následující odpočinek zaměstnance prodloužit o adekvátní počet hodin.

Odmítnutí nařízeného přesčasu může být důvodem k výpovědi. Existují však skupiny zaměstnanců, kterých se práce přesčas netýká. Jsou to:

  • těhotné a mladiství,
  • zaměstnanci s částečným úvazkem,
  • rodiče, kteří pečují o dítě mladší 1 roku – k přesčasům lze přistoupit pouze po domluvě.

Aby byla pravidla kompletní, nelze opomenout možná trochu paradoxní situaci, kdy o přesčas požádá zaměstnanec. Není nutné, aby mu zaměstnavatel takovou práci výslovně povoloval, ale musí o ní vědět. Pokud si ve firmě přesčasy naopak nepřejete, máte právo je zakázat.

Za přesčas náleží příplatek nebo náhradní volno

Jako kompenzace za přesčas zaměstnancům náleží obvyklá mzda a speciální bonus. Zákonem definovaný příplatek za přesčas činí nejméně 25 % průměrného výdělku a nijak se nevylučuje s dalšími příplatky třeba za noční nebo víkendovou práci, které firma zaměstnancům standardně vyplácí.

Výjimkou jsou lidé, kteří mají ve smlouvě přímo napsáno, že přesčasy (do limitu 150 hodin ročně) jsou už zohledněny ve standardní mzdě. Tito zaměstnanci za nařízený přesčas příplatek nedostanou.

Často využívanou alternativou k příplatku je náhradní volno. Při jeho čerpání však zaměstnanci zaniká nárok na příplatek 25 % a je důležité upozornit, že k náhradnímu volnu nelze zaměstnance nutit. Pokud s volnem člověk souhlasí, musí mu ho firma poskytnout do 3 měsíců od odpracovaného přesčasu. Jinak mu náleží mzda s příplatkem.

Mohlo by vás dále zajímat