Jak přesně vám uškodí, když neodpovíte kandidátům?

Nábor přece není chladný obchod, kdy se špioni v kabátech s vysokými límci potkají na mostě a předají si kufříky. Jde v něm i o emoce. A nám přijde hodně důležité, aby si dobrý pocit odnášely obě strany: uchazeči i zaměstnavatelé. Bohužel je tu jedno téma, které personalisty a lidi hledající práci zbytečně odcizuje. Firmám navíc působí zbytečné škody na pošramocené pověsti. Tím tématem je: neodpovídání na životopisy.

Vážně je to tak vážné?

„Chybí mi odezva přímo z oslovené společnosti. Poděkovat za můj zájem i v případě, že místo je již obsazeno, považuji za slušnost. A tu společnost to ani nic nestojí, stačí jedna věta,“ napsal nám pán, který nedávno hledal na Jobs.cz.

Zpráv tohoto typu nám chodilo poměrně dost. Lidé volali na zákaznickou linku, psali e-maily nebo komentovali na Facebooku. Přišlo nám zajímavé zmapovat, na kolik jsou takové zkušenosti časté. Do průzkumu se zapojilo 9 524 uživatelů Jobs.cz a Prace.cz.

Uvědomovali jsme si však, že tento průzkum nám přinese pouze jednostranný pohled. Proto jsme zapojili i zaměstnavatele a položili jim téměř totožné otázky. Odpovědělo 955 personalistů.

No a teď už konečně: co jsme zjistili?

Co potopí vaši značku?

Dva ze tří kandidátů v nedávné době zažili, že odpověděli na inzerát, ale nikdo se jim neozval. Jinými slovy: 68 % lidí má při hledání práce pocit komunikační jednosměrky.

A jak jsme zjistili, lidé to nedokáží jen tak hodit za hlavu. Neřeknou si, že toho má personalista asi moc, nebo že prostě vybral někoho jiného, tak půjdou o dům dál.

Uchazeče frustruje, když ukáží zájem, dají si práci s životopisem a na druhé straně je ticho.  Vzpomínáte na úvod tohoto článku, že nábor ovlivňují i emoce..? V tomto případě jde o emoce negativní, které se bohužel obrátí proti vám. Firma má hned zaděláno na špatný HR marketing, ani neví jak.

Do ucha kamarádům

Průzkum ukázal, že lidé svou negativní zkušenost z neodpovídání nejčastěji zobecňují na dojem, že firma nemá základní slušnost a neváží si lidí ani svých zaměstnanců. Hned za tím jim naskakuje pocit, že to společnost nemyslí vážně se svými produkty a nechová se hezky k zákazníkům.

Že si to myslí, je jedna věc. Jenže co je horší – nenechají si to pro sebe. Překvapivě s tím nejdou ani tak „škodit“ na sociální sítě, ale osobně si o tom popovídají s kamarády a známými. Ohledně zaměstnání spolu totiž lidé sdílí spoustu informací. Obrovskou roli tu hrají emoce a osobní zkušenost.

Lidé uvedli, že při hledání práce nejvíce věří svým kamarádům a známým, případně současným zaměstnancům firmy. Pokud se zeptají zrovna těch, kterým se personalista neozval, může si zaměstnavatel nechat o doporučení jen zdát.

Firma, která nekomunikuje, se tak zbytečně připravuje o potenciálně zajímavé kandidáty. Pak se může jen dohadovat, proč chodí tak málo odpovědí na pozice. S nadsázkou řečeno: jeden ajťák se o svou negativní zkušenost podělí s pěti kamarády ajťáky a vaše firma je rázem na black listu.

Odmítnutý fanoušek

K tomu, aby si lidé neodnášeli tak negativní pocity, přitom stačí docela málo. Krátká zpráva o tom, jak výběrko pokračuje a s čím mají počítat. Případně, že s ničím počítat nemají.

Kandidáti opravdu ocení, když jim firma dá vědět alespoň to, že vybrala někoho jiného. Cítí se důstojněji, než když nedostanou vůbec žádnou reakci. Fanouškem vaší společnosti se tak může stát i člověk, kterého jste nezaměstnali.

Zatímco když vám na pozici přijde 50 odpovědí a vy třeba polovině lidí nepošlete ani otřepané: „Děkujeme za zájem, dali jsme přednost jinému uchazeči“, dali jste 25 lidem úplně zbytečně do ruky munici, aby vás mohli očerňovat.

„Tak já radši už nic nehledám.“

Jak jsme dále zjistili z průzkumu, neodpovídání uchazečům vede k tomu, že lidé pak mají obecně nižší chuť odpovídat na nabídky.

Je rekordně nízká nezaměstnanost a někteří lidé se ke změně práce rozhoupávají jen obtížně. Jakmile po pár negativních zkušenostech zjistí, že firmám nestojí doslova ani za odpověď, stáhnou se zpátky do ulity.

Tohle je v druhém plánu nespravedlivé vůči firmám, které lidem poctivě odpovídají. Kvůli tomu, že jejich konkurence s kandidáty nekomunikuje, dostanou nakonec i ony méně reakcí na své pozice.

Už proto si v LMC myslíme, že by stálo za to zkusit tuhle praxi změnit. Pokud firmy začnou více odpovídat, naladění uchazečů se změní a máme tu ukázkové win-win.

Mohlo by vás dále zajímat